Královna ničeho – Holly Blacková

Poslední díl z trilogie Krutý princ. No, jsem ráda, že už to mám za sebou.

Anotace: Moc je mnohem jednodušší získat než si ji udržet. Jude se tuhle lekci naučila, když se vzdala kontroly nad podlým králem Cardanem výměnou za neomezené pravomoci. Teď je z ní vyhoštěná královna Říše víl, skončila v lidském světě bezmocná a trpící Cardanovou zradou, ale odhodlaná získat zpátky všechno, o co ji připravil. A příležitost se brzy naskytne v podobě sestry-dvojčete Taryn, jejíž smrtelný život je v nebezpečí.

Královna ničeho - Holly Blacková

Jude byla poslána do vyhnanství v lidském světě. Tam se snaží shánět peníze děláním špinavé práce pro víly, dokud se na jejím prahu neobjeví její dvojče Taryn s prosbou, aby se za ni vydávala ve vílím světě. Jude se tak vrací a je připravena čelit svým nepřátelům, přátelům i králi Cardanovi, který ji podvedl.

Bohužel pro mě byl tento díl opět krokem vzad – možná to bylo dáno větším rozsahem knihy, ale spíš se domnívám, že se autorka vrátila k věcem, které mě neuvěřitelně štvaly už na prvním dílu.

1.) Popis oblečení – v trůnním sále se má sejít odpadlík Madoc, který chce vyzvat krále na souboj. Napětí stoupá – dojde k dohodě nebo masakru? Ale nejdřív si pojďme dát pauzu a říct si, co mají všichni na sobě! Za Jude přijde její sestra se svou přítelkyní, aby jí řekly něco důležitého. Ale nejdřív musíme vědět, jakou barvu sukně měla Vivi na sobě a co ladilo k vlasům Heather. Nějaká náhodná víla se projde zorným polem hlavní hrdinky – a pochopitelně je důležité, abychom věděli, co měla na sobě.

Bylo to tak neuvěřitelně k naštvání! Zvlášť, když popisy zabíraly půl strany a byly v každé kapitole hned několikrát (protože postavy se velmi rády převlékají). Vždy jsem tohle měla za takovou tu nováčkovskou chybu, ale autorka už napsala kvanta děl, tak nerozumím, co to tam vůbec dělá! Mimo popisy oblečení a účesů se vrátila i k popisům jídel. Samozřejmě, že občas je to fajn, pro dokreslení atmosféry, ale pořád poslouchat, že jedli sýr a kachní vejce je otrava.

2.) Nelogické chování postav – S tím už jsem také měla problém v jedničce. Třeba víly, které pohrdají lidmi se bez mrknutí oka podřizují prosbám a rozkazům hlavní hrdinky. Tady se dost nelogicky chovala hlavně hlavní hrdinka. Například to, že (stále!) nějakým způsobem má ráda svého otčíma Madoca, který před jejíma očima povraždil její pravé rodiče. Bylo by asi fajn, aby v knize bylo víc popsáno proč. Ale kromě toho, že ji vychovával poměrně krutým způsobem, učil ji šermovat a strategii, nevidím moc důvodů, proč by mu měla být tak loajální – no, ona vlastně není, ale není ani ve stavu, že by se ho chtěla chladnokrevně zbavit (na rozdíl od dalších).

Kromě jejího nepochopitelného vztahu s Madocem je tu ještě více nepochopitelný vztah s jejím dvojčetem Taryn. Ta ji celý první díl tahala za nos, de facto jí přebrala chlapa, napomohla Madocovi k odlákání poloviny královské armády a nechala Jude na holičkách proti celému vílímu světu. A teď si najednou přitančí s prosbou, aby pro ni Jude něco udělala. A Jude? Měla by jí poslat po tom všem někam, ale ona se jí ihned vrhne na pomoc a ani nepřemýšlí, jestli to od Taryn není jen další hnusná past.

Poslední kapkou pro mě bylo Judino „rozhodnutí“ na závěr, kdy chtěla Cardanovi udělat to, co už mu vlastně udělala a za co ji nesnášel (jako vážně? tohle vypadá láska?!).

3.) Chaotický děj – musím přiznat, že jsem se chvílemi ztrácela v postavách. Bylo jich tam milion a stále chodily a odcházely další, bez hlubšího děje kolem sebe. Nemohu pominout ani to, že děj se odvíjel stylem: Jude přišla do svých komnat, ani si nesedla a už pro ni někdo posílal, aby si spolu promluvili – ten dotyčný jí neřekl nic podstatného – Jude se vrátila do svých komnat a opět ji někdo vyrušil, aby si promluvili – pak ji služebná připravila na nějakou hostinu – opět si s někým musela jít promluvit – a opět šla za někým dalším, aby si promluvili – další den se musela opět obléknout na nějakou hostinu a opět si s někým promluvit. Nějaké tajné zápletky a machinace se z rozhovorů však nedozvíme.

Nedozvíme se ani nic o Judiných pravých rodičích. Žádný tajemný důvod, proč její matka utekla s jejím otcem. Proč se Madoc rozhodl po dlouhých dvanácti (nebo kolika) letech jít do světa smrtelníků a zabít je? A to v knize byla nejedna narážka na to, že za tím vším vězí něco víc („Znám všechna tajemství tvé matky“).

A co tajemná Lady Asha, matka Cardana? Ta také vypadala jako někdo, kdo je ověnčený tajemstvími. Nechtěla, aby ji Cardan viděl a pak bum! Byla v jeho blízkosti, pálila jeho dopisy a machinovala proti Jude. Že by to autorka nějak vysvětlila? Ne.

Obecně si myslím, že by kniha měla velký potenciál. Konec konců, svět je vymyšlený pěkně a romantická zápletka se mi také líbila. Jen to pro mě má až moc děr.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s