Co vám o těhotenství neřeknou předem

Každý asi známe takové ty obecné informace o tom, že v těhotenství přibereme, zvětší se nám břicho a rozhodí hormony… Ale co se dozvíte až když otěhotníte?

(poznámka: Píšu to z vlastní zkušenosti. Je samozřejmě vysoce pravděpodobné, že si každá žena v těhotenství projde něčím jiným.)

Using a Vibrator During Pregnancy - Masturbating While Pregnant

Ty „krásné“ pocity – To, že jsem těhotná jsem zjistila tak, že jsem začala mít pocity jako kdybych měla mít své dny. Jistě to znáte – takové ty nepříjemné tlaky v podbřišku. No, tak tyhle pocity vám zůstanou hned po několik krásných měsíců.

Strach – nejen, že budete mít už nonstop strach, že se tomu něco stane, ale minimálně ze začátku budete mít strach udělat cokoliv, jako třeba víc zatlačit na toaletě, mít pohlavní styk (dost možná se toho bude bát i váš partner, i když jste oba vzdělaní lidé, kteří ví, že tím plodu nemůžete nijak ublížit), pšíknout si, zakašlat… prostě budete mít neustále pocit, že to z vás nějakým způsobem okamžitě vyletí, ačkoliv víte, že to je nesmysl.

A když už jsme u strachu – je jedno, že jste včera byla na gyndě, kde vám řekli, že je vše ok. Stejně budete mít hned znovu pocit, že je určitě něco špatně a co když a co jestli… Kdybych mohla, tak na gyndě i přespávám.

Toaleta – nevím, jak vás, ale mě rozhodně nikdo nevaroval před tím, že budu mít nonstop zácpu. Už celých pět měsíců, kromě jednoho týdnu, kdy jsem měla pro změnu neustále průjem. Super…

Nevolnosti – každý jsme slyšeli o ranních nevolnostech, ale nikdo neříkal, že pod tím pojmem máme hledat spíš „celodenní nevolnosti“. Měla jsem to štěstí, že jsem zvracela jen 2x a světe div se, vždy to bylo večer. Nicméně v prvních měsících mi bylo špatně často a rozhodně ne jen ráno.

Chutě? – zvedněte ruku, kdo z vás si myslel, že těhotné si namáčejí nakládačky do šlehačky a zajídají to jahodami s hořčicí. Já se tedy s nikým takovým nesetkala a dost si myslím, že je to bullshit. Co naopak platí je, že budete mít nechuť k některým jídlům (třeba k masu) a naopak byste nejraději jedli to samé pořád dokola (třeba nektarinky nebo avokádové sushi).

Břicho – možná jste se těšili na to hezoučké, těhotenské bříško. Jenže, pokud nejste tyčka, na které to bude hned vidět, tak mi věřte, že to za a) nikdo nepozná a za b) budete tři čtvrtě těhotenství vypadat jako tlustá, ne jako těhotná.

To jsou za mě věci, se kterými jsem moc nepočítala. Teď bych se zaměřila zase na druhou stranu na to, co těhotné musí poslouchat po celou dobu těhotenství.

Rady – jsou rady a rady. Nejlepší radu mi asi dala moje teta, která mi řekla, abych si hlavně nic negooglila. Asi není nic lepšího, než jít do porodnice s tím, že víte, co všechno se může podělat. Jenže těhle dobrých rad je sakra málo. Naopak těch nevyžádaných a otravných rad je až moc.

Buď to jsou rady jak pro hlupáky: „Hlavně si nic neopírej o břicho.“ „Nenos upnuté džíny.“ (Neříkejte!)

Anebo rady, které jsou nám k prdu: „Spi, kdy chceš.“ (Ehm, já chodím do práce a většinou se mi chce spát ve dvě odpoledne. Nemyslím si, že by se to šéfovi líbilo.) „Miminko si řekne, na co má chuť.“ (Ne, miminko má velikost fazole, nemá hlasivky a těžko bych ho slyšela, i kdyby v tom břiše fat mluvilo. Miminko si neřekne, na co má chuť. Jsou to moje chutě, moje tělo, které je ovlivněné hormonálními změnami.)

Nejlepší jsou však rady od přátel, kteří sami děti nemají, ale očividně o nich vědí první poslední: „Dej dítěti režim!“ „Hlavně se z toho dítěte pak nezblázni.“ „Neběhej pořád za ním!“ „Nech ho spát v jeho postýlce!“ Ideální je, když vám ty rady dávají v době, kdy ani nevíte, jak se to dítě má držet, natož jak ho uspat.

Historky – jakmile někde oznámíte, že jste těhotná, připravte se na to, že se na vás sesype lavina historek o těhotenství někoho jiného (a rozhodně ne dobrých). Já musela od kamarádek či kolegyň poslouchat o tom, jak několikrát potratily, jak měly příšerné a komplikované porody a jak si myslely, že jejich dítě po porodu umře, protože bylo úplně modré. Na mé zděšené pohledy a ani na slova: „Bože, tohle mi vůbec neříkej! Nestraš mě!“ apod. reagovaly stylem, že se smály nebo že doplnily: „Měla by ses připravit na to nejhorší, co může nastat.“ WTF?

Hlavně se nestresuj – tahle slova většinou následovala hned po těch šílených historkách o krvavých lázních a modrých dětech na porodním sále. A jsou to slova, která vám řekne snad úplně každý. Nestresuj se, neboj se… Ale NIKDO už vám neřekne, jak to máte udělat.

Nemusíš se hlídat – To vám zřejmě taky řekne hromada lidí, ale nevěřte tomu. Pokud nevážíte 40 kilo i s postelí, tak bych raději doporučovala jíst trochu s rozumem. Těhotenství není propustka ze zdravého životního stylu do prasečince plného kalorických bomb. A pokud nechcete na konci vypadat jako přeborník v sumo, nemůžete se bez výčitek od rána do večera ládovat zmrzlinou a hranolky. Normálně se za těhotenství přibere 12-15 kg, což je hmotnost nejen plodu, ale všeho s tím souvisejícího – děloha, prsa, plodová voda… Lze předpokládat, že třeba ujedete a přiberete trochu víc. Ale přeci jen je rozdíl přibrat 20 a 30 kilo.

Jaká budete matka – před porodem máte nějaké vize toho, jak dítě budete vychovávat, jak se k němu budete chovat a podobně. Já mám například vizi toho, že nebudu brát děti s sebou na dovolené k moři, protože si budu chtít odpočinout. A samozřejmě ihned přispěchají kolegyně s výsměchy typu: „To já jsem si říkala taky, a teď se od dětí nechci hnout.“ No, třeba to tak mít budu, ale nepotřebuji to poslouchat – ještě s výsměšným tónem – předem! Další moje zásada je nefotit se nahá s rukama na břiše, zatímco mě zezadu objímá můj nahý manžel. Ani nechci sdílet na sociální sítě fotky svých nahých dětí. Ale kdo ví, třeba mi přeskočí.

Zvěsti – „Teď už bude všechno jenom horší.“ „Dítě vám rozbije vztah.“ „Teď už se neuvidíme.“ „Teď už se nevyspíš.“… Opět je super, když vám to říkají přátelé, kteří nemají děti (ideálně ti, kteří po dítěti hrozně prahli, ale rozešli se s dlouholetým partnerem a nějaké založení rodiny teď mají v nedohlednu). A upřímně – to, že dítě nějakým způsobem nabourá nejen váš spací rytmus, ale i vztah, samozřejmě všichni víme. Ale vysvětlete mi, co si s tou informací mám počít? Mám jít kvůli tomu na potrat? Mám si sednout do kouta a brečet, že už to nebude jako dřív?

Zvířata – jste v očekávání a máte domácího mazlíčka? Zdá se, že neexistuje nic horšího! Najednou přijdou ze všech stran tlaky na to, abyste se zvířete okamžitě zbavili! (Plus dotazy typu „Co budeš dělat s papoušky?“ Co asi ti lidé očekávají za odpověď? „Chystám se jim utrhnout hlavičky měsíc před porodem?“) Protože nikdo v historii lidstva ještě nezvládnul mít dítě se zvířetem v jedné domácnosti – kam se hrabou zásuvky a nebezpečné sporáky (nemluvě o rozích stolů). Největší nebezpečí vždy bude číhat od vašeho mazlíčka! Tak nějak přemýšlím, jak to asi dělali lidé v dřívějších dobách, kdy bylo normální mít doma slepice, prase a pár koz. Tehdy musela těhotná žena asi odejít do pustiny a nevrátila se, dokud jejímu děťátku nebylo alespoň 15 let.

Podněcování ke strachu – „A to se nebojíš chodit plavat?“ „A to se nebojíš chodit do práce?“ „A nechtěla bys jít radši na rizikáč?“ Jak se zdá, pracující těhotná žena je pro mnohé naprosto překvapivé zjevení. A nedej bože, když ta žena ještě sportuje a neleží doma v posteli s pohledem upřeným ke stropu (a se zmrzlinou v ruce).

Tak. Právě jsem ze sebe vypsala, co mě nejvíc štve na mém okolí. Asi s tím stejně nic neudělám, lidi se nezmění a jejich hlášky také ne. Ale o té zácpě mi někdo mohl říct 😀

Co vy, máte obdobné zkušenosti?

Tess

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s