Do postele bez oběda

Být mámou na mateřské je těžké. A co teprve, když vám klacky hází pod nohy vlastní muž.

30 easy and healthy working-from-home lunch ideas

Mám za sebou několik hektických dní – malá začala „ochutnávat“ zeleninové příkrmy, což možná stojí za tím, že dost často brečí. Je jí z toho blbě? Nebo jí snad je zle z veder, které panují venku? Těžko říct, každopádně to s ní teď není snadné.

Aby toho nebylo málo, covidový lock-down skončil, takže jsme se zase začali socializovat. Poté, co jsme jeden večer měli návštěvu a další jsme byli venku na výstavě, naše lednička zela prázdnotou. Jasně, nakoupit si není zas takové drama, ale když jdete z výstavy úplně utahaní, k smrti vyhladovělí a v kočáru s dítětem, které už začíná poplakávat, jelikož má taky hlad, asi nějaký půlhodinový nákup zavrhnete.

Abychom tedy nějak přežili, narychlo jsme se stavili ve fast foodu. Koupila jsem si burrito za 150 korun a běžela domů (to burrito jsem jedla už skoro studené, jelikož jsem se předtím musela pochopitelně postarat o dceru).

Jakožto inteligentní žena jsem si v hlavě rozplánovala jídlo i na další den – manžel šel do práce, takže nic řešit nemusel. A tak jsem své burrito nedojedla a třetinu si schovala na druhý den. Ještě jsem tak ze srandy na muže houkla, aby mi to nevyhodil (v životě mi žádné jídlo nevyhodil). Poté, co jsem uspala dítě, jsem šla celá vyřízená taky spát.

Druhý den začal nic moc. Malá se vzbudila, zatímco já bych potřebovala ještě pár hodin spánku. Ale pak to bylo docela fajn, sice jsem byla nevyspalá, ale přijela tchýně s tchánem a malou si vzali na procházku, abych se mohla na dvě hodiny dostat z domu a zajít na kafe s kamarádkou. Užila jsem si fajn dopoledne a když jsem před dvanáctou přišla domů, dítě bylo ještě venku. A tak jsem se rozhodla, že se rychle naobědvám, než se vrátí.

Otevřela jsem ledničku a hledám, hledám… Nic. Pro jistotu jsem nakoukla i do kuchyně, jestli jsem své burrito nenechala válet tam, ale ne. Tak volám muži, kde je moje jídlo.

„No v té krabici v lednici, ne?“

„Ne, tady žádná krabice není.“

ON TO VYHODIL!!!!

V tu chvíli jsem byla tak hladová a zoufalá, že bych to možná tahala z odpadků, ale on je (možná díky bohu) vynesl.

Asi začínám chápat, proč se tolik párů v prvním roce dítěte rozchází.

Než jsem se otočila, abych vymyslela obědový plán B, dveře se otevřely a tchýně s tchánem mi navrátili dítě a odjeli domů. Nastalo klasické kolečko kojení, přebalování a teď i pokus o krmení zeleninou. Malá vypadala, že brzy usne, takže jsem jí přendala do postýlky a… a nastal řev. Pláč, chování, znovu přebalování, další pokus o kojení (Ne, ani po 5 měsících nerozumím svému dítěti a netuším, proč brečí – i když můj muž samozřejmě nechápe, jak je to možné, když jsem s ní přeci pořád). Malá usnula teprve v půl druhé.

Rychle jsem do sebe nasoukala tři dny starý a dost tuhý rohlík, který jsem našla doma a tři plátky šunky. Ještě že tak, když jsem byla v polovině rohlíku, malá se zase vzbudila a následovalo opětovné konejšení a kojení, než usnula úplně.

Manžel mi jídlo nevyhodil schválně. Alespoň to tedy tvrdí a já mu v zájmu zachování našeho manželství snad i budu věřit. To však nic nemění na faktu, že jsem se ocitla hladová a vyčerpaná. Chtělo se mi brečet, ale radši jsem si šla lehnout do postele. Protože jsem jinou možnost stejně neměla.

Manželovy esemesky s radami, ať si skočím pro pizzu naproti přes ulici, anebo ať si něco objednám jsem zavrhla. Jednak se mi nechtělo druhý den za sebou utrácet za předražené jídlo, jednak to stejně nebylo možné. Malá spala – to jsem jí měla jako vyndat z postýlky, narvat do kočáru a říct jí: „Sorry holka, ale mamča má hlad.“?! Protože ne, fakt bych si netroufla zmizet z bytu na dvacet minut (to je optimistický odhad s tím, že by v pizzerii nebyli jiní zákazníci) a nechat dítě samotné. Jako jo, asi bych si po jejím uspání mohla jídlo objednat, ale za a) čekat hodinu, než mi jídlo dorazí a mezitím pojít hlady, a za b) za tu hodinu už může dítě být vzhůru a pokračovat v hysteráku, takže bych si to předražené jídlo ani nezvládla sníst.

To ten hlad radši zaspím a pak předvedu svůj hysterák manželovi, aby z toho taky něco měl.

Tess

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s