Anotace: Easton Royal je bohatý, chytrý a sexy. Jediné, po čem v životě touží, je bavit se. Následky svých činů nikdy nedomýšlí, protože ani nemusí. Dokud se neobjeví Hartley Wrightová, která jeho bezstarostným životem otřese. Je jediná, která ho odmítla, přestože ji přitahuje. Easton se v ní nevyzná, a tím spíš jí nedokáže odolat. Hartley o něj nemá zájem. Tvrdí, že by měl nejdřív dospět.
Možná má pravdu.
Výčitky. Pravidla. Nepřátelé. Poprvé v životě Eastonovi jméno Royalů k ničemu není. A brzy zjistí, že čím výš začínáte, tím tvrději můžete spadnout.
Na tuhle knihu jsem se moc těšila a uznávám, že horší hodnocení je způsobeno asi mými vysokými očekáváními.
Kniha jako taková ani omylem nebyla špatná! Byla čtivá, zajímavá a o Royalech, což jsou extra body navíc, protože ty kluky prostě musíte milovat.
První bonusová část je o nejstarším z bratrů Gideonovi. Moc se mi líbilo prolínání minulého času a přítomnosti, kde jsme i z pohledu Savanny viděli, co se dělo, jak se dali dohromady – a jak se jí Gideon v současnosti snažil získat zpět.
Nejprve jsem byla nadšená, ale mé nadšení bohužel celkem rychle opadlo. Nejen, že se v minulosti vůbec nedostalo k bodu, kvůli kterému celý Gideonův a Savannin vztah skončil – což za mě mohl být ten nejzajímavější moment -, ale taky mi jejich znovushledání přišlo takové nemastné neslané a hlavně trochu „zničeho nic“. Savanna byla dost neústupná a najednou se zlomila, ani jsem nepobrala proč. O tom, proč se jejich vztah kdysi rozpadl, ví celou dobu, tak jsem nepobrala ani to, proč to nikdy s Gideonem neřešila.
Jinak je jejich část protkaná zajímavými momenty, je čtivá a je na ní sladké vidět, jak se Gideon snaží. Z bratrů Royalových je očividně ten nejrozumnější a nejslušnější. Zkrátka někdo, koho doma chcete.
To se ovšem nedá tvrdit o prostředním z bratrů, Eastonovi.
A právě tomu jsou zasvěceny další dva díly série. Upřímně, Easton mě uchvátil už v předchozí trilogii (njn, ti problémoví hoši…), takže jsem se MEGA těšila, až si o něm přečtu!
Prvních pár stránek jsem málem pištěla nadšením! Easton, který svádí učitelku?! To zní jako žhavé a zajímavé čtení – navnadila jsem se na tuto vlnu a… setkala se s ohromným zklamáním. Ok, to asi trochu přeháním, ale zklamaná jsem rozhodně byla.
Víte, já nejsem moc fanda slow burn romantiky ani friends to lovers. Asi vám už je jasné, že přesně to kniha o Eastonovi Roylaovi je. Hned co nabalí učitelku, setká se s nevýraznou novou holkou Hartley. A ta o sobě po celou knihu příliš neprozdradí. Easton ji samozřejmě hned chce, ale nakonec se dohodnou, že budou jen přáteli.
Ke čtení jsem se občas musela trošičku nutit. Rozhodně to nebylo žádné utrpení – i přes to, že tomuhle tématu moc nefandím, pořád se to četlo dobře a pořád jsem byla napnutá, co za záhady a zápletky se v knize objeví. Bohužel, jakmile se tam stalo něco „většího“, měla jsem chuť plácnout se do čela.
Eastona totiž začne uhánět Felicity – té nejde o jeho hezkou tvářičku, ale o jeho společenské postavení. Easton nemá zájem. Člověk by čekal, že prostě řekne: „nemám zájem“, a tím to je vyřešeno. Easy. Ne, není.
Autorky mají kdovíproč pocit, že je strašně snadné se fyzicky mít ke klukovi, který vás nechce. Přijít k němu, políbit ho, vzít ho za ruku, donutit ho vzít vás na rande. Easton nechce, ale Felicity se všechny tyhle věci záhadně podaří bez toho, aniž by se veřejně ohradil. Jak snadné je ji od sebe odstrčit a udělat jí scénu, aby na vás nehrabala??
A tak následovaly dlouhé kapitoly pseudoproblémů, u kterých jsem ani nechápala, jak vznikly. Ještě míň jsem pak chápala reakci Elly, jenž stále bydlí s Royaly, která vinila Eastona, když se konečně té mrše ohradil. Prostě WTF? Jako by se Ellin charakter otočil o 180 stupňů. A Easton, který se vždy ze všeho viní, se ze všeho vinil dál – a všichni ostatní (ať už Ella, nebo Hartley) ho z toho viní taky, ačkoliv on dle mého za nic nemohl.
Hartleyini kostlivci ve skříni nebyli o nic lepší. Zápletka kolem její rodiny mi taky přišla padlá na hlavu, ale ok, prostě každý jsme jiní a někteří rodiče jsou prostě takoví…
Takže shrnuto podtrženo, já jsem docela zklamaná. Rozhodně nejsem psychicky vysátá nebo nešťastná z toho, že jsem knihu musela číst, to vůbec. Byly pasáže, na které jsem se těšila a které jsem si užívala. A Easton je prostě skvělý, takže ohledně něj si (až na nedostatek autority) nemůžu na nic stěžovat. Jen ta zápletka mě neoslovila.
Přesto se hned pouštím do dalšího dílu a jsem zvědavá, jak se to celé vyvrbí.
Tess M. 